Pověst o založení Bzové [ Pověst ]
Pověst o založení Bzové
V Krhově žil před mnoha a mnoha lety švec Mašeja. Byl to člověk velmi prudké a vznětlivé povahy a své dva syny neustále peskoval a trestal pro každou maličkost. Jednou se na ně převelice rozzlobil a v rozčilení zvolal: "Psové jedni, ať už jste z mého domu pryč!" Nato se pustil do nich holí a tloukl je, jak se někdy říká, jako psy. Synové, bojíce se otcova hněvu a ran, dali se na útěk a běželi a nezastavili se až v místech dnešní obce Bzová, kde unaveni lehli do trávy a usnuli. Ráno přemýšleli o tom, co se včera událo a rozhodli se, že se domů již nevrátí. A jak se rozhodli, tak učinili. Zjistili, že místo jejich noclehu jim poskytne docela slušné živobytí, a vybudovali tam své nové obydlí. Brzy se k nim přistěhovalo do sousedství i mnoho jiných lidí a vznikla tak postupem času celá vesnice. Zakladatelé však stále trpce vzpomínali na nadávku svého otce a vykládali o tom sousedům. Lidé oba bratry litovali a místu, kde se usadili, dali na upomínku jméno Psové, z kteréhožto pojmenování vzniklo časem jméno nynější.
Odbojná povaha a neposlušnost Bzovanům dlouho zůstala. Ještě v tomto století vystihl bojkovický farář Vincenc Anastáz Kašparík povahu svých farníků takto: "Krhovjané jsou otevření a upřímní, povolní ke všemu, někdy pro svou chudobu zůstanou faráři dlužní desátky. Křesťanská cvičení, jež se tam konají v hostinci, ježto školy tam není, navštěvují velmi rádi, a to v takovém počtu, že malá hospůdka nestačí všech ani pojmouti. Celkem jsou to dobráci... Totéž se nedá říci o bzovských, kteří jsou paličáci, nakažení od sousedních kopaničářů, s nimiž se často stýkají. V náboženském životě jsou zdivočelí a zaostalí, nebo jen málo jich navštěvuje kostel v Bojkovicích s omluvou, že do Starého Hrozenkova mají blíže. Tam je však netáhne kostel, ale kořalka, pašovaná z Uher. V povznesené náladě, potlučeni na těle, vracejí se v noci z "bohoslužeb" a svým křikem a hulákáním plaší v lese ptactvo a zvěř..."